…že si je každý rok potřebuju vyfotit…

Continue reading »

Tagged with:
 

Našince, kterým něco podobného začíná deset kroků od dveří, asi tato svěží jarní fota zas tak neokouzlí. Pro obyvatele jakéhokoli betonového tureckého velkoměsta je to ale jako balzám. S radostí sdílím fotky ze severotureckého Niksaru (provincie Tokat), kde se daří nejen ovocnářství.

Continue reading »

Tagged with:
 

Izmir a Manisa… nerozlučná dvojice, asi jako Zlín a Otrokovice. Tedy, skoro:) Turecké souměstí je pevně svázané svou blízkostí a třeba i tím, že z většího sídla – čtyřmilionového Izmiru – dojíždí spousta lidí za prací do průmyslové zóny v 350tisícové Manise, jíž vévodí obrovské výrobní haly firmy Vestel, výrobce bílého zboží a elektroniky, dobře viditelné i z vesmíru (na tomto snímku u levého okraje).

Continue reading »

Tagged with:
 

…jsme zvládli. Příroda!!!! Čas pomněnek a neskutečné zelené!

Snad se i přes to občas donutím k nějakému tomu tureckému příspěvku, protože materiálu je pořád dost.

Tagged with:
 

Moji milí čtenáři, když mi tuto historku včera moje turecká švagrová vyprávěla, myslela jsem si, že je to nějaký dost otřepaný ankarský vtip. Ale ne, ono se to opravdu stalo, a dokonce jen před čtrnácti dny!

Ankarské letiště, monumentální brána do světa, kde neuvěřitelné je už dávno skutkem…

Continue reading »

Tagged with:
 

…černá mračna postupně zakryla zapadající slunce, zvedl se vítr a začali se čerti ženit. Zdálo se, že se na město valí pořádná katastrofa – a vidíte, to jen někdy v tu chvíli podal turecký premiér po schůzce se svým šéfem demisi.

Foceno přes okno, které se kvůli vichru nedalo příliš otevřít:)

Continue reading »

Tagged with:
 

Dříve neuvěřitelné se pomalu stává skutkem. Ankara si nakonec svým nezaměnitelným stylem vydupe, lépe řečeno vyvydírá, svůj bezvízový styk s Evropskou unií. Podle včerejších tureckých novin zbývají splnit už jen tři podmínky z oněch 72 (jo jo, taková svoboda tisku se v této zemi lehce napraví jediným máchnutím úředního razítka a pak mocným přimhouřením bruselského oka, hu ha he!) a věřím, že ty týmy úředníků, co to dostaly za úkol, mají povoleno spát maximálně tři hodiny denně. Takže, důvod k panice?

Zatím se z Turecka „bezvízově“ cestovalo jen tudy. Jak dlouho ještě?

Continue reading »

Tagged with:
 

Stálo to tolik snahy, potu, času a hlavně těch peněz… a pak je z toho trofej, kterou si mnozí hned sundávají z krku, jako by je pálila, a nato ji většina hodí sice ne úplně do koše, ale někam hluboko do šuplíku. My máme dítě, a tak skončí v krabici s hračkami. Zní to dost nevděčně, ale když máte políčeno na tygra (kterého se podařilo ulovit minulý rok), zajíc váš už tolik nenadchne.

Continue reading »

Tagged with:
 

Jak se v Izmiru otepluje, dostávám(e) chuť na něco opravdu osvěžujícího.

Continue reading »

Tagged with:
 

…kousek za Izmirem. Potěšte své oko!

Continue reading »

Tagged with: