Currently viewing the category:
"zleeen!"
Naše každoroční vesnická pouť ke svaté Anně… mše, dechovka, slivovice, koláčky. A k tomu jeden detail.
Pokud byste v tuto roční dobu daleko raději viděli na fotkách nějaké to izmirské sluníčko a modrou oblohu, můžu vás ujisti, že i to přijde. Teď ale vzpomínka na to, co zůstalo někde v dálce, ale vlastně i pěkně blízko – v mých vzpomínkách a taky v paměťové kartě mého foťáku.
Čím dále odjíždíme, tím blíže k tobě pak zase máme…
…v našich srdcích. Nejviditelnější kampaň (včetně podpory prezidenta), sázka na nostalgii a ambiciózní plány do budoucna. Já mám ale jen jednu starost – dožije se případný senátor vůbec konce svého volebního období?
Ještě to barevně není úplně ono, zvlášť oproti minulému roku. Na trošku lepší odstíny mám poslední tři dny a vyhlížím je dosti lačně…
Kde je teď nejkrásněji?
Znáte nějakého FOTOGRAFA? To je člověk, co svůj foťák může zamířit na cokoli a kdykoli, a vždycky je z toho fotka s různě velkým f – kdežto vám při vší snaze vychází pořád jenom jakýsi obyčejný cvak. Někteří lidé prostě mají nepřehlédnutelný dar a jejich fotky osobité kouzlo, a je celkem jedno, čím zrovna fotí. Jednou z nich je i jednadvacetiletá Zlíňanka Eliška Gabrhelíková. Jsem ráda, že nám jednou za pár let pořád může dělat rodinné fotky, protože až si po studiích (ne, fotografii nestuduje, protože má pocit, že by jí tam vnutili něco, co nechce) zařídí ten ateliér, bude problém se k ní probojovat.
…je velký zážitek. A velmi dojemný, podobně jako divadelní hra Palubní deník, uváděná ve zlínském divadle minulou sezónu. Teď si zajděte do kina!
Právě čtu
